Součástí rekodifikace soukromého práva je i návrh zákona o obchodních korporacích. Jak se s jeho přijetím změní úprava u nás nejrozšířenějšího typu obchodní společnosti – společnosti s ručením omezeným?
V Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením vládou předkládaný balík zákonů, které znamenají podstatnou změnu soukromého práva v ČR. Mezi nimi se největší pozornosti těší nový občanský zákoník, a to především proto, že zasáhne do života všech občanů. Občanský zákoník byl Poslaneckou sněmovnou již i schválen a v nejbližší době bude postoupen Senátu. Podnikatelů se plánovaná změna dotkne především v tom, že již nadále nebude platit zvláštní úprava některých smluvních typů v obchodním zákoníku, neboť tento kodex bude s přijetím navrhovaných zákonů zrušen. Dojde tak k odstranění duplicity nejen jednotlivých smluvních typů, ale také k ustanovení obecného závazkového práva, když tato úprava bude sjednocena v novém občanském zákoníku. Ten bude obsahovat také obecnou úpravu právnických osob, tedy i obchodních společností a družstev, a významné instituty a definice základních pojmů, které se jich týkají (např. úprava likvidace, prokury, zastavení podílu nebo definice vlastního kapitálu, obchodního jmění a obchodního majetku). Do občanského zákoníku bude rovněž přesunuta úprava nekalé soutěže. Regulace obchodního rejstříku bude vyčleněna do samostatného zákona, stejně jako již dříve byla do zvláštních zákonů vyjmuta regulace přeměn obchodních společností, nabídek převzetí a naposledy také úprava finančního zajištění.
Neméně důležitou součástí rekodifikace soukromého práva v ČR je i navrhovaný zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), který je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk č. 363 a který je po schválení v prvním čtení v současné době projednáván v Ústavně právním výboru sněmovny. Vzhledem k výše uvedeným koncepčním změnám se zákon o obchodních korporacích zaměří pouze na úpravu obchodních společností, tedy z užšího pohledu nikoliv právu obchodnímu, ale jen právu korporačnímu. Oblastí úpravy tedy nový zákon o obchodních korporacích nahradí část druhou nynějšího obchodního zákoníku. Nedochází k drastickým změnám oproti stávající právní úpravě, v určitých ohledech je ale reagováno na vývoj v právních řádech evropských zemí. Tvůrci zákona považují za hlavní přínosy návrhu usnadnění přístupu k podnikání, posílení svobody v rozhodování o svém vlastnictví a motivaci k dobré správě společností.1 Jako nejvýznamnější změny oproti dosavadní právní úpravě lze především zmínit zavedení přesnější a ucelené regulace správy obchodních společností, novou úpravu podnikatelských seskupení, zavedení volby mezi monistickou a dualistickou strukturou řízení akciové společnosti a upuštění od koncepce jednání jménem společnosti, když nový občanský zákoník jednání statutárních orgánů chápe jako zastoupení.
K významným změnám dochází rovněž v úpravě společností s ručením omezeným, které bych se chtěl věnovat podrobněji. Navrhovaná úprava má za cíl především umožnit snazší přístup k podnikání. Prostředkem jak toho dosáhnout má být uvolnění úpravy společnosti s ručením omezeným od zbytečně přísné úpravy, která se uplatňuje u akciových společností. V tomto šla česká úprava nad rámec požadavků směrnic EU.2
V očích veřejnosti asi nejvíce viditelnou změnou bude to, že nový zákon upouští od povinné tvorby základního kapitálu v minimální výši 200.000,- Kč. Zákon nově stanoví, že minimální výše vkladu do společnosti s ručením omezeným je 1,- Kč, ledaže je ve společenské smlouvě stanoveno jinak.3 Základní kapitál tedy ztrácí svou původně zamýšlenou funkci, kterou byla ochrana věřitelů. Ve skutečnosti se tak reaguje na fakt, že ani současná úprava, která ukládá společnosti s ručením omezeným povinnost tvorby základního kapitálu, nemá pro zajištění ochrany věřitelů z praktického hlediska příliš velký význam a nevypovídá o skutečné hodnotě majetku společnosti.4 Dle některých názorů základní kapitál v současnosti představuje pouhou účetní položku, protože zákon po společnosti nijak nepožaduje, aby s touto částkou permanentně disponovala nebo aby v této hodnotě udržovala majetek.5 Toto dle mého názoru bude nutné dostatečně vysvětlit laické veřejnosti, která nezřídka při výběru obchodní společnosti jako subjektu, se kterým hodlala vstoupit do smluvního vztahu, přikládala výši základního kapitálu přílišný význam a považovala ho za záruku solventnosti. Liberalizace základního kapitálu není v evropských úpravách obchodních společností ničím novým, svou inspiraci tvůrci českého zákona našli např. v Německu nebo ve Francii.
Ochrana věřitelů společnosti je naopak posílena zvýšenou odpovědností jednatelů, včetně těch bývalých. Soud může v případě úpadku, který zavinili jednatelé svým nesprávným rozhodnutím, na návrh likvidátora nebo věřitele určit, že věřitelům ručí celým svým majetkem za splnění povinností společnosti.6 Navíc v takovém případě jednatelům hrozí, že budou muset vydat odměnu za výkon funkce, a to za období 2 let před úpadkem.7 Věřitelé budou dále ochráněni také zákazem vyplácením zisku společníkům, pokud by si tím společnost přivodila úpadek.8
Nově zakládané společnosti nicméně žádná překážka nebrání v tom, aby základní kapitál vytvořila dobrovolně. Z toho důvodu v novém zákoně zůstává úprava změny výše základního kapitálu, která se do značné míry shoduje se současnou úpravou. Rozdílem však je, že účinnost zvýšení základního kapitálu úpisem nových vkladů je nově vázána na den určený valnou hromadou, nikoli tedy na den zápisu do obchodního rejstříku, který má nově pouze deklaratorní účinek.9 Účinnost snížení základního kapitálu je však i nadále vázána na zápis v obchodním rejstříku.10
V souvislosti se základním kapitálem stojí ještě za zmínku, že u společnosti s ručením omezeným již nadále nebude vyžadováno ocenění nepeněžitého vkladu znalcem jmenovaným soudem.11 Dále také již zákon nestanovuje, že předmět nepeněžitého vkladu musí být hospodářsky využitelný k předmětu podnikání společnosti.
Další změnou, jak se tvůrci zákona snaží usnadnit podnikání, je zavedení širší využitelnosti podílů ve společnosti.12 Společenská smlouva může nově připustit, že kromě základního podílu, se kterým jsou spojena základní práva a povinnosti, může vzniknout i více různých druhů podílů a určit, jaký obsah tyto podíly mají. Může tedy dojít k vydávání např. podílů s prioritním právem na zisk, ale bez hlasovacího práva, jak tomu je již dnes u akciových společností. Takto má tedy společnost větší možnost otevřít se vůči novým investorům.13 S tím souvisí i nově zaváděná možnost inkorporovat podíl ve společnosti do cenného papíru – tzv. kmenového listu.14 Tímto cenným papírem bude společník svůj podíl nejen prokazovat, ale také i snadněji převádět. Avšak z toho důvodu, aby nedocházelo ke konkurenci mezi úpravou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, a zároveň z důvodu ochrany věřitelů nemůže být kmenový list vydán jako zaknihovaný cenný papír a ani nesmí být kótován a nabízen k prodeji na regulovaném trhu.
Je upuštěno od pravidla, že společník může vlastnit pouze jeden podíl. Společenská smlouva může připustit, že společník může vlastnit více druhů podílů zároveň. V takovém případě společník nemusí vykonávat hlasovací práva spojená se všemi jeho podíly stejným způsobem.15 Případné spory o to, jaká práva jsou s určitým druhem podílu spojena, má rozhodnout soud.
K významné změně dochází v úpravě převoditelnosti podílu.16 Pro převod podílu na jiného společníka není již ze zákona vyžadován souhlas valné hromady. Podmínku souhlasu některého z orgánů společnosti však může stanovit společenská smlouva. Možnost převodu podílu na osobu stojící mimo společnost je nově dána přímo zákonem. Pokud by společníci chtěli převoditelnost podílu na třetí osobu vyloučit, musí tak určit ve společenské smlouvě.
Nově je koncipována dispozice s podílem společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu. Takový podíl se považuje za uvolněný.17 Změnou oproti dosavadní úpravě je, že uvolněný podíl nepřechází na společnost. Společnost s ním nyní nakládá jako s věcí cizí a práva a povinnosti spojená s uvolněným podílem nelze vykonávat. Společnost musí bez zbytečného odkladu uvolněný podíl prodat nejméně za přiměřenou cenu, přičemž společníkům náleží předkupní právo k prodávanému obchodnímu podílu. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. Pokud se uvolněný podíl nepodaří prodat, bude bývalému společníkovi vyplacena částka odpovídající výši vypořádacího podílu ke dni zániku účasti ve společnosti. Následně po neúspěšném prodeji a vyplacení vypořádacího podílu společnost rozhodne o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, a to nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu, nebo sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla. V případě nesplnění této povinnosti soud společnost zruší a nařídí její likvidaci. Za zmínku stojí to, že ustanovení o určení hodnoty vypořádacího podílu z účetních závěrek, je nově dispositivní.18 Nic tedy nebrání tomu, aby jeho výše byla sjednána odchylně.
Další změnou, na které je možné sledovat snahu o liberalizaci společnosti s ručením omezeným, je rozšíření důvodů pro jednostranné ukončení účasti společníka ve společnosti na případy, kdy dochází k zásadním změnám ve společnosti.19 Konkrétně se jedná o situace, kdy valná hromada rozhodne o změně převažující povahy podnikání společnosti nebo o prodloužení trvání společnosti.20 Podmínkou pro takové vystoupení je, že společník, který chce vystoupit, hlasoval na valné hromadě proti tomuto rozhodnutí. Účelem této úpravy je poskytnutí záruky potenciálním investorům, aby je od vstupu do společnosti neodrazovala hrozba, že ve společnosti budou muset zůstávat, i když společnost bude existovat v jiné podobě nebo za jiných podmínek, než když do ní vstupovali.21 Zcela nově je do zákona zařazeno tzv. abandonní právo společníka,22 které společníkovi umožňuje jednostranné vystoupení ze společnosti v případě, že nesouhlasil s uložením příplatkové povinnosti a ani pro ni na valné hromadě nehlasoval. Kromě toho byla do zákona doplněna možnost účinněji postupovat proti společníkovi, který porušil své povinnosti zvlášť závažným způsobem, a takové porušení (byť jednorázové) má neodstranitelné právní následky.23 Oproti obecné možnosti vyloučení se v takovém případě nemusí jednat o opakované porušování a společnost ani není povinna společníka upozornit na možnost vyloučení.
V úpravě valné hromady jako nejvyššího orgánu společnosti nedochází k zásadním změnám.24 Je však zapracována směrnice o výkonu přeshraničních hlasovacích práv. Ta se sice vztahuje pouze na akciové společnosti, nicméně tvůrci zákona neviděli důvod proč tato pravidla nevztáhnout přiměřeně i na společnost s ručením omezeným.25 Zákon obecně neomezuje možnosti jak na valné hromadě hlasovat a společenská smlouva může umožnit i hlasování např. pomocí technických prostředků. Při tomto postupu však společnost musí dostatečným způsobem ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo.26
Po vzoru amerického nebo anglického práva je do zákona zavedena možnost ve společenské smlouvě zvolit kumulativní hlasování při volbě členů orgánů společnosti.27 Tento způsob volby je příznivější pro menšinové společníky, protože jim tak dává větší možnost ovlivnit složení orgánů společnosti. Podstatou kumulativního hlasování je, že počet hlasů, které má společník v závislosti na výši svého podílu k dispozici, se znásobí počtem volených kandidátů na člena orgánu společnosti. Společník je pak oprávněn se všemi hlasy během volby nakládat libovolně. Může tak např. využít všech hlasů jen pro jednu určitou osobu. Zároveň platí, že odvolání takto zvoleného člena je možné jen se souhlasem většiny těch, kteří hlasovali pro jeho zvolení, s výjimkou odvolání pro závažné porušení své povinnosti. Cílem této úpravy je poskytnout menšinovým společníkům možnost mít v orgánech společnosti svého zástupce a zabraňuje většinovému společníkovi v rozhodování o obsazování orgánů plně podle své vlastní vůle. Negativním důsledkem toho by však mohl být vznik konfliktů v rámci kolektivních orgánů společnosti, kdy pak jednotliví členové mohou mít jiné představy o řízení společnosti v závislosti na tom, kým byli do orgánu dosazeni.
Nadále je zachováno právo na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Z aktivně legitimovaných osob byl však vypuštěn insolvenční správce.28 Novinkou je zápis protestu v záznamu z jednání valné hromady jako podmínky pro dovolání se neplatnosti usnesení. Pokud si účastník valné hromady nenechá protest zapsat, nemůže se z důvodu, proti kterému měl jinak protestovat, dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady.29 Tímto se zvyšuje požadavek na samotné účastníky valné hromady, aby střežili svá práva, a zároveň má být zajištěna vyšší jistota ohledně platnosti nebo neplatnosti usnesení valné hromady.30
Navrhovaný zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny s navrhovanou účinnosti od 1. ledna 2013. Vzhledem k tomu, že u nového občanského zákoníku navrhl Ústavně právní výbor odložení účinnosti na 1. leden 2014, dá se očekávat, že stejný odklad účinnosti nastane i u návrhu zákona o obchodních korporacích. Společnosti zakládané po dni nabytí účinnosti nového zákona budou již zcela podřízeny nové úpravě. Bude však nutné vyřešit přechod již fungujících společností na novou právní úpravu. Již s nabytím účinnosti tohoto zákona se zruší ty části společenských smluv, které jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. Společnosti musí do 6 měsíců upravit svoje společenské smlouvy, jinak jim hrozí zrušení na základě soudního rozhodnutí. Všechna ostatní ujednání společenské smlouvy zůstávají v platnosti. Společnosti se pak dle zákona mohou samy rozhodnout, že se podřídí nové úpravě. Pokud tak učiní, musí přijmout celou úpravu, nikoli pouze jednotlivé části.31
Přestože se dá očekávat, že v Poslanecké sněmovně bude vznesena řada pozměňovacích návrhů, na konečné podobě zákona by se to výrazně projevit nemělo. Návrh zákona je výsledkem dlouholeté práce rekodifikační komise a dá se předpokládat, že spolu s celým balíkem reformních zákonů bude přijat. Vzhledem k poměrně brzkému datu navrhované účinnosti a značné rozsáhlosti úpravy by se s ním podnikatelé průběžně měli začít seznamovat.
Pavel Boguský
Pavel Boguský: Limited Liability Company in the light of Bill of Business Corporations
This article seeks to point out the most significant changes in the regulation of Czech limited liability companies which are to take effect upon the enactment of the proposed Act on Corporations. The bill of the Act, which is now considered in the Camber of Deputies of the Czech Parliament, aims to facilitate the access to business. The most apparent departure from the present regulation is refraining from the necessity of having registered capital. Another important change is allowing of the different types of shares to be issued by the company. This is connected with the possibility of possession of more than one share in the same company. Among other important changes is the possibility of issuance of the share in the form of a security, the extension of grounds for unilateral termination of participation in the company or establishment of the cumulative election of members of company’s bodies. According to the bill the Act on Corporation shall take effect as from 1st January 2013 but one-year delay can be expected.
Pavel Boguský je studentem pátého ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zajímá se především o právo obchodních společností a problematiku řízení a správy společností (corporate governance). Tato oblast je rovněž předmětem jeho diplomové práce, na níž v současné době pracuje, a chtěl by si v ní i nadále prohlubovat znalosti a zabývat se jí i v budoucnu.