Každý z nás se denně setkává díky médiím s desítkami rozhodnutých kauz. Přesto samotný postup rozhodování soudu není popsán nikdy. Proto tedy v následujícím článku autor popíše, co to takové rozhodnutí vlastně je.
Následující řádky budou řešit rozhodovací praxi soudů. Zaměřit se a rozvést chci předcházející práce, kde nebyla možnost stručného rozboru tohoto tématu.
Kde zákon výslovně stanoví, je rozhodováno rozsudkem, pokud není stanoveno jinak, rozhoduje usnesením.
Státní zástupce a policejní orgány rozhodují, pokud není zákonem stanoveno jinak vždy usnesením.
Za rozhodnutí soudu můžeme považovat rozsudek a usnesení. Rozhodnutím jsou založena práva či povinnosti nebo stanovení právně významných skutečností. Rozhodnutí vychází z moci státu a je silně autoritativní. Rozhodnutí můžeme detailněji rozdělit na tyto 4: rozsudek, trestní příkaz, usnesení a rozhodnutí svého druhu.1 2
Samotné rozhodnutí tedy považujeme za nejvýznamnější úkon soudu. Závisí na principu obžalovacím, principu totožnosti skutku a zásadě bezprostřednosti.3
Ten obsahuje po slovech „Jménem republiky“ následující: označení soudu, jména i příjmení soudců, den i místo vyhlášení rozsudku, výrok rozsudku a zákonná ustanovení, která byla použita, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích.
Soud takto rozhoduje ve věci samé. Lze tak uznat obžalovaného vinným a uložit mu trest nebo ho obžaloby zprostit. Rozsudek obsahuje 4 významné části: úvodní část, výrok, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích.4 5
Rozsudek jako takový můžeme ještě dělit na tzv. rozsudek odsuzující nebo zprošťující.
Odsuzující rozsudek: obviněný je uznán vinným, nemusí mu být při tom uložen trest.
Zprošťující rozsudek: obžalovaný je zproštěn obžaloby, protože důkazy, které byly předloženy v hlavním líčení státním zástupcem, neprokáží, že se skutek stal, tento skutek není trestným činem, neprokáže se, že skutek spáchal obžalovaný, obžalovaný není trestně odpovědný, popřípadě zanikla trestnost činu.6
Rozsudek je po poradě vyhlášen předsedou senátu. Vyhlášení je formou oslovení „Jménem republiky“, v plném znění výroku, obsahující podstatnou část odůvodnění s poučením o opravných prostředcích. Vyhlášení i obsah rozsudku se musí shodovat v té formě, v jaké byl odhlasován. Rozsudek je vždy vyhlášen veřejně ihned po skončení jednání, jen pokud by to nebylo možné, může být pro vyhlášení rozsudku odročeno jednání na nejvýše 3 dny.
Usnesení vždy obsahuje označení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, den a místo rozhodnutí, výrok usnesení spolu s uvedením zákonných ustanovení, odůvodnění, pokud nestanoví zákon nic jiného a poučení o opravných prostředcích. V odůvodnění se uvádí skutečnosti, které jsou prokázané, důkazy o něž se skutková tvrzení opírají, úvahy, kterými se rozhodující orgán řídil, když hodnotil důkazy i právní úvahy, kterými posuzoval prokázané skutečnosti na základě zákonných ustanovení.
Usnesení bývá nejčastější formou rozhodnutí. Jako takové je také usnesení vždy méně formální a nerozhoduje jen o meritu věci.
Vyhlašují se ta usnesení, která se učinila při úkonech za účasti osob, kterých se usnesení dotýká, nebo usnesení v hlavním líčení, veřejném či neveřejném zasedání.7 8
Rozsudek označujeme za pravomocný a vykonatelný, pokud zákon nedovoluje podat odvolání, odvolání podáno nebylo, osoby oprávněné se možnosti odvolání vzdaly, nebo ho vzaly zpět či bylo odmítnuto.
Pokud není přípustný opravný prostředek, nejsou využity opravné prostředky, nebo není využita jejich lhůta, nabývá akt (rozhodnutí) právní moci. Právní moc garantuje určité postavení právní jistoty ve společnosti. Právní moc garantuje nezaměnitelnost a závaznost rozsudku. Výjimku tvoří jen mimořádné opravné prostředky. V okamžiku nabytí právní moci se rozsudek stává také vykonatelným. Takový rozsudek je i vynutitelný.
Usnesení se stává pravomocným a vykonatelným pokud proti němu není možné podat stížnost, stížnost není podána ve lhůtě, osoby oprávněné se stížnosti vzdají nebo bude stížnost zamítnuta.
Vykonatelnost usnesení je možná i před nabytím právní moci, pokud zákon sice připouští stížnost proti ní, ale nepřizná jí odkladný účinek.9 10