Tento článek se zabývá postupem v rámci trestního řízení. Velmi stručně ukazuje, jak má takové trestní řízení řádně vypadat.
Na úplný úvod si dovolím popsat samotný systém trestních sankcí. Pokud někdo chce porušovat zákon a pořádek ve společnosti, musí nastoupit ze strany státu určitá újma pro takového rušitele. Je nezbytné chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a zájmy fyzických a právnických osob. Za sankci označujeme trest či ochranné opatření. Účel trestu je tedy ochrana společnosti, zabránit odsouzenému, aby dál páchal trestnou činnost, vychovávat pachatele a působit tím na celou společnost.1 Je potřebné, aby tedy trestní řízení prokázalo, je-li vůbec možné nějaký trest uložit.
Probíhá na základě plnění povinností orgánů činných v trestním řízení. Trestnímu řízení dále definujeme jeho stádia. Ty jsou následující:
a) přípravné řízení,
b) předběžné projednání obžaloby,
c) hlavní líčení,
d) opravné řízení,
e) řízení vykonávací.
Situace, která předchází samotnému soudu, je založena na postupech před tím, než je zahájeno samotné trestní stíhání. Pak také na zahájení trestního stíhání spolu se zkráceným přípravným řízením.
Trestní řízení v již započaté soudní fázi je následující:
Předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, veřejné zasedání, neveřejné zasedání, odvolání a řízení o něm, dovolání, stížnost pro porušení zákona, obnova řízení, zvláštní způsoby řízení a vykonávací řízení.2 3
Strany, se kterými se v řízení setkáme, jsou – obviněný, státní zástupce, poškozený a zúčastněné osoby.4
Cílem přípravného řízení je prověření podezření ze spáchání trestného činu ve fázi opatřování podkladů nezbytných k podání obžaloby, či jinému rozhodnutí státního zástupce. Pokud nebude podána obžaloba, dojde k upuštění od trestního stíhání. Rozlišujeme mezi pojmy postup před zahájením trestního stíhání, vyšetřování, vyšetřování některých trestných činů a zkrácené přípravné řízení.
V rámci přípravného řízení se můžeme setkat s následujícími pojmy a postupy, kterými se nebudu podrobněji zabývat, ale pouze je nastíním.
Postupem před zahájením trestního stíhání je myšleno splnění všech opatření, sloužících k nalezení všech informací, byl-li spáchán trestný čin a zjištění pachatele.
Podáním vysvětlení se rozumí postup fyzických, právnických osob či státních orgánů, kterým dochází ke zjištění potřebných skutečností.
Operativně pátracími prostředky jsou následující: předstíraný převod, sledování osob a věcí spolu s možností použití agenta.
Skončením prověřování se myslí situace, kdy se prověřilo, jestli došlo ke spáchání trestného činu a osoba podezřelá tento čin spáchala.
Trestní stíhání je pokračováním přípravného řízení. Jeho smyslem je, pokud na základě zjištěných skutečností lze obviněného dostat před soud, tam na základě zjištěných informací o něm rozhodnout.
Skončeným vyšetřováním se rozumí situace, kdy je možno výsledky vyšetřování považovat za dostatečné z hlediska podání obžaloby.
Obžaloba je nezbytnou součástí trestního stíhání před soudem. Tu podá státní zástupce. Obžalobu podává pouze v případě, pokud je dostatečně odůvodněná.
Zkrácené přípravné řízení s návrhem na potrestání je snahou, aby byl obviněný postaven před soud co nejdříve je to možné a následně očekávat rozhodnutí soudu v co nejkratším termínu.5 6
Následuje po přípravném řízení, pokud toto skončilo podáním obžaloby. Obžaloba je přezkoumávána soudem. Zkoumá se opodstatněnost a důvodnost předloženého důkazního materiálu. Soud vrací při zjištění vad obžalobu státnímu zástupci, který má tyto vady odstranit.7
Jedná se o jedno z nejdůležitějších ne-li nejdůležitější stádium trestního řízení. Velmi často se nazývá hlavní líčení jádrem tohoto řízení. Jsou zde uplatněny všechny zásady, které jsem již popisoval v jednom ze svých předcházejících článků. Hlavní líčení má za cíl rozhodovat o vině a trestu v rámci podané obžaloby a co nejdříve rozhodnout.8 9
V přípravě hlavního líčení se doručí opis obžaloby obžalovanému, obhájci i poškozenému. Také se zjišťuje, jaké důkazy budou navrženy a předvolávají se konkrétní osoby. Hlavní líčení se následně koná zásadně veřejně. Veřejnost lze i vyloučit, k tomuto jsem se vyjadřoval v jednom z minulých článků.
Průběh hlavního líčení se následně rozděluje na:
a) počátek hlavního líčení,
b) dokazování v hlavním líčení,
c) závěr hlavního líčení a
d) rozhodnutí soudu v hlavním líčení.
Na počátku hlavního líčení je sděleno, která věc je projednávána, ověřuje se, jestli se dostavily osoby, které měly a kontroluje se vážnost či důstojnost soudního jednání.
Dokazování v hlavním líčení je jednou z významnějších částí pro soud. Za cíl je soudu kladeno, aby nalezl předložený skutek a pachatele. Za jeden z hlavních důkazů je považován výslech obžalovaného. Také se velmi často můžeme setkat se znaleckými posudky, listinnými důkazy atd.
Na konci hlavního líčení procesní strany pronáší závěrečné řeči. Poslední významnou částí je rozhodnutí soudu.
Rozhodnutí soudu může být meritorní povahy, zatímní povahy a specifické povahy. Hovoříme o rozhodnutí soudu rozsudkem či usnesením.10 11 12
V rámci hlavního líčení také dochází k aplikaci jedné zásady, kterou je veřejnost hlavního líčení. Tímto problémem jsem se, ať už se jedná o samotné zásady nebo jen tzv. spornost veřejnosti zabýval v jiných článcích.13 14
Přezkum rozhodnutí chrání občany před nesprávným úředním postupem. Může dojít k potvrzení výsledku řízení, jeho nápravě či doporučení orgánu, který o něm rozhodoval, aby znovu rozhodl.
Opravné prostředky:
a) Stížnost
b) Odvolání
c) Odpor
d) Dovolání
e) Stížnost proti porušení zákona
f) Obnova řízení
Dále dělíme opravné prostředky na řádné opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky.
Odvolání je zaměřeno proti rozhodnutí soudu I. stupně. Dovolání je naproti tomu mimořádný opravný prostředek, který směřuje proti pravomocným rozhodnutím.
Při vydání rozhodnutí je dalším významným prvkem prosazení jeho výkonu.15 16 Podmínkou je jeho samotná vykonatelnost. Forma rozhodnutí je zpravidla konkretizovaná, včetně opravného prostředku.17
Trestní právo tedy řeší situace, které nastávají bohužel každý den. Je přesto nezbytné každý konkrétní případ zkoumat individuálně a zajistit tak v trestním řízení všechny zákonem stanovené podmínky. Setkáváme se s případy, kdy dochází kupříkladu k ničení veřejných zařízení (třeba v opilosti). Takový případ poté podléhá řízení, kde musejí být již výše popsané postupy.18 Důležitým bodem je rozhodování soudu, kterým se budu zabývat ve svém jiném článku.19 Příklad naznačený výše může být velmi složitý k prokazování z hlediska dokonaných trestných činů výtržnictví, poškozování cizí věci a poškozování obecně prospěšných zařízení. Na základě hodnocení situace a postupů v tomto řízení bude nakonec možno uložit trest. Minimálně zde můžeme hledat trestný čin opilství. Je tedy nezbytné každý případ od počátku řádně prošetřovat, aby na konci, pokud je to nezbytné, následoval trest.20 21
Z hlediska významu procesu jako takového v rámci historicko-mezinárodního přikládám odkazy ke zvážení důležitosti dodržení zákonných postupů a možnosti jistých odchylek.22 23 Jedná se o příklady procesů, které ovlivnily judikaturu z hlediska aktuálnosti právních potřeb a hledání hodnot trestního práva samotného.
Mgr. Jiří Sobotka
Jiří Sobotka: The Course of Criminal Procedure Law in Criminal Proceedings
This paper describes in a form of very brief basics the course of criminal procedure law in criminal proceedings. It briefly describes criminal proceedings from preparatory trial, to preliminary hearing, then main session, remedies and executiv proceedings.
(Summary written by Markéta Haladová)
Mgr. Jiří Sobotka absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2012. Během studia se zabýval problematikou ochrany práv a svobod. Ve svých pracích se snažil využít zkušenosti s dlouholetým hodnocením judikatury před jednáním soudů, úřadů, zákonů, a situací, odporujících hodnotám demokratických právních států či spravedlnosti.