Autorem tohoto článku je JUDr. Martin Plch, doktorand katedry obchodního práva Fakulty právnické ZČU v Plzni.

Proces změny právní formy společnosti s ručením omezeným na bytové družstvo

Jedním ze způsobů změny právní formy společnosti je změna společnosti s ručením omezeným na bytové družstvo. Přestože se může na první pohled zdát, že bytové družstvo je v současnosti pouhým přežitkem, jsou situace, kdy tato právní forma umožňuje lepší nakládání s majetkem, např. pokud je třeba zajistit efektivnější správu nemovitosti. 

Úvod

Podle § 360 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „ZoPř“), může obchodní společnost změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného, a družstvo může změnit svoji právní formu na obchodní společnost, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného.

Tématem tohoto článku je změna právní formy společnosti s ručením omezeným (dále jen jako „Společnost“) na bytové družstvo, která může být praktická zejména v případě, kdy je jediným majetkem Společnosti bytový dům a změna právní formy může zajistit nejen jednodušší správu domu, ale např. i jednoznačné vymezení práv a povinností spojených s jednotlivými družstevními podíly.

S ohledem na očekávaný rozsah tohoto článku se zaměřím výlučně na proces změny právní formy, cílem tohoto článku tak nebude podrobněji popsat samotnou podstatu změny právní formy či dopady této změny. Pro zjednodušení a maximální věcnost tak budu vycházet z předpokladu, že statutární orgán Společnosti v rámci svého obchodního vedení Společnosti dospěl k závěru, že pro další činnost Společnosti by byla vhodná změna právní formy na bytové družstvo, a valná hromada udělila statutárnímu orgánu pokyny k přípravě realizace změny právní formy Společnosti.

1.     Projekt změny právní formy

Prvním krokem, který je třeba učinit pro změnu právní formy, je příprava návrhu projektu přeměny, resp. změny právní formy Společnosti (dále jen jako „Projekt“)[1], který vyhotovuje statutární orgán. 

Projekt musí v tomto případě obsahovat alespoň následující údaje:

a)    firmu, sídlo a identifikační číslo Společnosti,

b)    informaci, že se má jednat o změnu právní formy na družstvo, a firmu družstva,

c)    den, k němuž byl Projekt vyhotoven,

d)    stanovy družstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku,

e)    všechny zvláštní výhody, které Společnost měnící svoji právní formu poskytuje členům statutárního orgánu, členům dozorčí rady, pokud je zřízena, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje,

f)     pravidla postupu při vypořádání se společníkem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků,

g)    jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku členy statutárního orgánu družstva.

V následujících podkapitolách se pak budu zabývat některými z výše uvedených nezbytných obsahových náležitostí Projektu, které dle mého názoru stojí za podrobnější zpracování.

a.     Den, k němuž byl Projekt vyhotoven

Den, k němuž byl Projekt vyhotoven, je podstatný z toho důvodu, že k tomuto dni je Společnost povinna sestavit mezitímní účetní závěrku ve smyslu § 19 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZoÚ“), není-li tento den zároveň rozvahovým dnem (§ 365 odst. 1 ZoPř), tj. posledním dnem účetního období (§ 19 odst. 1 ZoÚ). Vyžaduje-li zvláštní právní předpis (§ 20 ZoÚ) ověření účetní závěrky auditorem, musí být takto ověřena i mezitímní účetní závěrka (§ 365 odst. 2 ZoPř).

Praktické tedy je, pokud bude Projekt vyhotoven k poslednímu dni účetního období, na druhou stranu je třeba pamatovat na to, že

a)     údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka, nesmí být starší než šest měsíců počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena (§ 365 odst. 3 ZoPř),

b)    jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni, k němuž byl vyhotoven Projekt, nižší než základní kapitál, který má mít družstvo podle Projektu, není změna právní formy přípustná, ledaže se společníci Společnosti v Projektu zaváží k příplatkům mimo základní kapitál v takové výši, aby ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku byl vlastní kapitál stejný nebo vyšší než základní kapitál (§ 365 odst. 4 ZoPř).

b.    Zvláštní výhody, které Společnost měnící svoji právní formu poskytuje členům orgánů společnosti a znalci pro ocenění jmění

V této souvislosti je na místě úvodem poznamenat, že zatímco v případě členů orgánů Společnosti a případně znalce pro ocenění jmění ZoPř počítá s tím, že těmto osobám mohou být v souvislosti se změnou právní formy poskytnuty určité výhody, poskytnutí výhod společníkům Společnosti v souvislosti se změnou právní formy možné není (§ 369 ZoPř). Tuto odlišnost však není dle mého názoru na místě vnímat tak, že by se vztahovala ke konkrétním osobám, nýbrž k jejich postavení v rámci Společnosti. Bude-li tedy společník Společnosti zároveň jejím jednatelem, je možné mu zvláštní výhodu v souvislosti se změnou právní formy poskytnout. Nikoliv však z důvodu vlastnictví obchodního podílu, ale pouze z důvodu jeho členství ve statutárním orgánu.[2]

Co se týče projektů změny právní formy, s nimiž jsem měl možnost seznámit se během své právní praxe, či projektů, které jsou volně dohledatelné v prostoru internetu, mají jedno společné – žádné zvláštní výhody členům svých orgánů či znalcům pro ocenění jmění nepřiznávají. Důvodem je zřejmě skutečnost, že poskytnutí těchto výhod není povinné, a dále pravděpodobně snaha o co největší zjednodušení již tak poměrně složitého procesu změny právní formy.

Přes právě uvedené si lze představit např. následující zvláštní výhody členům statutárního orgánu či členům dozorčí rady Společnosti:

a)    odstupné[3],

b)     nabytí družstevního podílu v družstvu,

c)    dodatečná odměna[4].

Ať již bude Společnost členům svých orgánů nebo znalci poskytovat jakékoliv zvláštní výhody v souvislosti se změnou právní formy, je třeba v Projektu výslovně uvést, komu je jaká výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje.

c.     Pravidla postupu při vypořádání se společníkem, který se změnou právní formy nesouhlasil

V této souvislosti je na místě úvodem poznamenat, že na rozdíl od osobních obchodních společností v případě Společnosti zákon nevyžaduje, aby změna právní formy byla schválena všemi společníky Společnosti, nýbrž postačí schválení tzv. kvalifikovanou většinou tří čtvrtin hlasů společníků přítomných na valné hromadě (§ 17 odst. 2 ZoPř). V podrobnostech se k tomuto tématu vyjádřím níže v tomto článku.

Předpokladem pro vznik možnosti vystoupení společníka ze Společnosti je skutečnost, že společník:

a)    byl společníkem Společnosti v okamžiku rozhodování o změně její právní formy a zároveň

b)    se změnou právní formy nesouhlasil, a to buď přímo na valné hromadě či v případě rozhodování mimo valnou hromadu (§ 19 ZoPř).

Lhůta pro vystoupení ze Společnosti činí třicet dnů ode dne, kdy se společník dověděl o tom, že rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato valnou hromadou (§ 377 ZoPř). Zákon stanoví pro vystoupení společníka ze Společnosti obligatorní písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Účast vystupujícího společníka ve Společnosti pak zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 378 ZoPř).

Stejně jako v jiných případech zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání bez právního nástupce vzniká vystoupivšímu společníku právo na vypořádací podíl.

Určení výše vypořádacího podílu se řídí společenskou smlouvou a pokud společenská smlouva tuto otázku neupravuje, určí se vypořádací podíl poměrem podílů společníků ve Společnosti ke dni zániku účasti společníka z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 379 odst. 1 ZoPř).

Splatnost vypořádacího podílu se opět řídí společenskou smlouvou a není-li tato otázka ve společenské smlouvě upravena, je splatný v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše (§ 36 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen jako „ZOK“).

2.     Zpráva o přeměně

Spolu s Projektem je statutární orgán Společnosti povinen zpracovat podrobnou písemnou zprávu o přeměně, ve které Projekt vysvětlí společníkům, kteří mají o změně právní formy rozhodnout. ZoPř stanoví minimální náležitosti, které by měla obsahovat každá zpráva o přeměně, je však nezbytné vždy posoudit, zda jsou tyto jednotlivé náležitosti ve vztahu ke konkrétní přeměně relevantní a zda tedy musí být ve zprávě o přeměně uvedeny (§ 24 ZoPř).[5]

Ve vztahu ke změně právní formy Společnosti na bytové družstvo tak musí zpráva o přeměně obsahovat alespoň:

a)    odůvodnění změny právní formy,

b)    změny ekonomického a právního postavení společníků,

c)    dopady přeměny na věřitele osoby zúčastněné na přeměně, zejména z hlediska dobytnosti jejich pohledávek,

neboť ostatní povinné obsahové náležitosti uvedené v § 24 odst. 2 ZoPř nejsou pro tento typ přeměny relevantní.

            Z povinnosti vypracovat zprávu o přeměně zákon stanoví pro tento případ přeměny dvě výjimky, a to pokud

a)     jsou všichni společníci Společnosti zároveň jejími jednateli[6], nebo

b)    k tomu všichni společníci Společnosti udělili souhlas.

Souhlas Společníka s nevypracováním zprávy o přeměně musí být v písemné podobě s úředně ověřeným podpisem, případně musí být udělen na valné hromadě Společnosti; v takovém případě se udělení souhlasu uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady (§ 9 ZoPř).

3.     Seznámení společníků s dokumenty týkající se přeměny Společnosti

Před samotným schválením přeměny musí být společníkům Společnosti doručeny následující dokumenty, a to nejméně dva týdny přede dnem konání valné hromady, na kterém má být schválena přeměna (§ 93 ve spojení s § 363b ZoPř):

a)     Projekt,

b)    účetní závěrky Společnosti za poslední tři účetní období, jestliže Společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li Společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření, pokud se vyžadují,

c)     mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžaduje,

d)    zpráva o přeměně (pokud všichni společníci nevyslovili souhlas s nevypracováním zprávy o přeměně).

Stejně jako v případě vypracování zprávy o přeměně je možné, aby se společníci práva na zaslání dokumentů vzdali. Na rozdíl od souhlasu s nevypracováním zprávy o přeměně v tomto případě není nutné, aby se práva na zaslání dokumentů vzdali všichni společníci, vzdá-li se však svého práva pouze některý, je statutární orgán povinen uvedené dokumenty doručit všem společníkům Společnosti, kteří se svého práva na zaslaní dokumentů nevzdali.[7]

Účel této povinnosti je zřejmý, a to zajistit, aby společníkům Společnosti byly dány k dispozici v dostatečném čase nezbytné relevantní informace o navrhované přeměně tak, aby se mohli rozhodnout s plnou znalostí věci.

V této souvislosti však vyvstává otázka, zda se splnění této povinnosti vyžaduje i v případě, kdy jsou všichni společníci Společnosti zároveň jejími jednateli. ZoPř tuto otázku neřeší a nabízí se tak možnost postupovat analogicky jako v případě vypracování písemné zprávy, neboť i v tomto případě by jednatelé dokumenty zasílali fakticky sami sobě. Byť se pro užití této analogie jistě dá nalézt řada argumentů, osobně bych klientům doporučil tuto seznamovací povinnost splnit, a to s ohledem na větší právní jistotu a zajištění co možno nejhladšího průběhu změny právní formy Společnosti.[8]

Výše uvedené doručování pak není nezbytné v případě, že Společnost zpřístupní dokumenty k přeměně na své internetové stránce alespoň po dobu nejméně dvou týdnů přede dnem, v němž má být o přeměně rozhodováno, pokud tato stránka umožňuje společníkům po celou tuto dobu stažení a vytištění dokumentů (§ 93a odst. 2 ZoPř).

4.     Uveřejnění Projektu

Dalším krokem, který je třeba po přípravě Projektu učinit, je uveřejnění Projektu a upozornění věřitelů na jejich práva dle § 35 až 39 ZoPř. Dle mého názoru není účelné na tomto místě vypisovat, jaká práva věřitelům zákon v případě změny právní formy přiznává, zaměřím se proto výhradně na způsob, jakým lze tato práva a Projekt uveřejnit.

Dle § 33 odst. 1 ZoPř je Společnost povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen jako „Sbírka listin“):

a)    Projekt,

b)    upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva podle ZoPř,

a to alespoň jeden měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena.

Co se týče zveřejnění ve Sbírce listin, považuji za vhodné upozornit na skutečnost, že dokumenty je potřeba u příslušného rejstříkového soudu podat pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) s textovou vrstvou (§ 18 nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích). Dokumentem s textovou vrstvou se přitom rozumí dokument, ve kterém lze strojově vyhledávat, případně ve kterém lze bez dalšího strojově číst.[9]

Zveřejnění Projektu ve Sbírce listin lze nahradit jeho uveřejněním na internetových stránkách Společnosti. Lhůta, po kterou musí být tyto údaje na internetové stránce Společnosti zveřejněny, činí opět alespoň jeden měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena, a následně alespoň po dobu jednoho měsíce po jejím schválení nebo neschválení (§ 33a odst. 1 ZoPř). I v tomto případě však má Společnost povinnost uložit do Sbírky listin upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy osoby zúčastněné na přeměně na jejich práva podle ZoPř. V praxi se tak nejedná o zásadní zjednodušení.

5.             Schválení změny

Jak již vyplývá z předchozího textu tohoto článku, aby mohla být změna právní formy provedena, musí být nejprve schválena valnou hromadou Společnosti, případně mimo valnou hromadu Společnosti, přičemž součástí tohoto rozhodnutí musí být zároveň schválení Projektu a mezitímní účetní závěrky (§ 369a ZoPř). ZoPř přitom nevyžaduje, aby změna právní formy byla schválena všemi společníky Společnosti, nýbrž postačí schválení tzv. kvalifikovanou většinou tří čtvrtin hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší než tříčtvrtinovou většinu hlasů (§ 17 odst. 2 ZoPř).

Vyžaduje-li společenská smlouva k některému rozhodnutí vyšší než tříčtvrtinovou většinu hlasů přítomných společníků, vyžaduje se tato většina i pro přijetí rozhodnutí o schválení přeměny. Z toho lze dovodit, že rozhodnutí o změně právní formy zákon považuje za typově nejdůležitější rozhodnutí, a je-li společenskou smlouvou vyžadováno vyšší kvórum pro přijetí jakéhokoliv rozhodnutí (byť by se třeba jednalo o rozhodnutí ze své podstaty menší důležitosti), uplatní se toto vyšší kvórum i pro rozhodnutí o změně právní formy.

O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis, jehož přílohou je Projekt (§ 17 odst. 3 ZoPř) a který musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti změně a poučení těchto společníků, že mají právo vystoupit ze Společnosti. Výše odměny notáře za sepis notářského zápisu je odvislá od výše vlastního kapitálu Společnosti, která mění svou právní formu.

Pokud by se některý společník valné hromady, na které se hlasovalo o přeměně, nezúčastnil, může svůj souhlas s přeměnou projevit dodatečně, a to ve formě notářského zápisu o právním jednání, jehož přílohou musí být stejně jako v případě notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady Projekt. Pro možnost uplatnění tohoto práva nezúčastněného společníka přitom není rozhodné, zda bylo rozhodnutí o přeměně přijato či nikoliv. Tento dodatečný souhlas však musí být Společnosti doručen do jednoho měsíce ode dne, kdy se konala valná hromada (§ 18 ZoPř).

Pokud tento způsob rozhodování nevylučuje společenská smlouva Společnosti, je možné rozhodnutí o přeměně přijmout i mimo valnou hromadu. V takovém případě musí mít návrh rozhodnutí formu notářského zápisu a statutární orgán Společnosti je povinen zaslat tento návrh rozhodnutí (postačí v prosté kopii) na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou, přičemž tento návrh musí zároveň obsahovat lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, nejméně však patnáct dnů. Společník pak je povinen ve vyjádření k návrhu uvést i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, přičemž jeho podpis na vyjádření musí být úředně ověřen (§ 175 ZOK).

Závěrem této kapitoly je třeba zdůraznit, že Projekt lze schvalovat pouze v tom znění, v jakém byl zveřejněn, s výjimkou opravy zjevných chyb v psaní a počtech a doplnění údajů o statutárním orgánu družstva (§ 15 odst. 3 ZoPř).

Pakliže přitom Projekt při změně právní formy Společnosti na družstvo nemusí obsahovat údaje o statutárním orgánu družstva již při jeho zveřejnění (§ 362 odst. 1 ZoPř), lze podle mého názoru připustit, aby došlo před schválením Projektu valnou hromadou ke změně údajů statutárního orgánu uvedeného ve zveřejněném Projektu[10]. Pakliže totiž ZoPř umožňuje, aby při tomto typu přeměny byly údaje o statutárním orgánu družstva doplněny do Projektu až před jeho schválením, není dle mého názoru důvod neumožnit takovou změnu v případě, že údaje o statutárním orgánu družstva ve zveřejněném Projektu uvedeny jsou. Třetí osoby se je totiž dozví ve stejnou chvíli, jako kdyby ve zveřejněném Projektu žádné údaje o statutárním orgánu uvedeny nebyly.

Hejda k tomu uvádí, že důvodem možnosti neuvést údaje o statutárních orgánech ve zveřejněném Projektu je „snaha utajit členy orgánů po účinnosti změny právní formy, ale také snaha vyhnout se problémům, které mohou na straně budoucích členů orgánů nastat v období mezi založením projektu změny právní formy do sbírky listin obchodního rejstříku a schválením změny právní formy rozhodnutím nejvyššího orgánu společnosti nebo družstva“.[11] Osobně pro jakékoliv utajování členů statutárního orgánu nespatřuji důvod, resp. nespatřuji pro takové utajení větší důvod než v případě jiných typů přeměn právnických osob. Důvodem této právní úpravy tak je dle mého názoru spíše hledisko praktické, což lze dovodit i z důvodové zprávy k ZoPř, neboť mezi vypracováním a následně zveřejněním Projektu a jeho schválením valnou hromadou může dojít ke změně okolností, které zapříčiní, že osoba, která byla v Projektu uvedena jako budoucí člen statutárního orgánu družstva, by se v budoucnu členem statutárního orgánu družstva nechtěla nebo nemohla stát, což by mohlo proces změny právní formy zkomplikovat a případně i zmařit.[12]

Pakliže totiž ZoPř umožňuje, aby při tomto typu přeměny byly údaje o statutárním orgánu družstva doplněny do Projektu až před jeho schválením, není dle mého názoru důvod neumožnit takovou změnu v případě, že údaje o statutárním orgánu družstva ve zveřejněném Projektu uvedeny jsou. Třetí osoby se je totiž dozví ve stejnou chvíli, jako kdyby ve zveřejněném Projektu žádné údaje o statutárním orgánu uvedeny nebyly.

6.     Vystoupení společníka ze Společnosti

Společník, který na valné hromadě hlasoval proti změně právní formy, má právo ze Společnosti vystoupit ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou (§ 376 ZoPř). Ačkoli to zákon přímo nestanoví, mám za to, že je přípustné, aby oznámení o vystoupení společníka bylo součástí notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady o změně právní formy.

V případě rozhodování o přeměně Společnosti mimo valnou hromadu může společník, který se změnou právní formy nesouhlasil, své vystoupení ze Společnosti spojit přímo s oznámením nesouhlasu se změnou právní formy (§ 19 odst. 3 ZoPř). V opačném případě má právo ze Společnosti vystoupit ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděl o tom, že rozhodnutí o změně právní formy bylo přijato valnou hromadou, na základě oznámení o výsledku hlasování podle § 177 odst. 1 ZOK.

Ať již je rozhodnutí o přeměně Společnosti přijímáno na valné hromadě nebo mimo valnou hromadu, vystoupení společníka ze Společnosti je neodvolatelné a musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Účast vystupujícího společníka ve Společnosti zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 378 ZoPř).

7.     Zápis změny do obchodního rejstříku

Zápis přeměny Společnosti má konstitutivní povahu, aby tedy nastaly právní účinky změny právní formy Společnosti, je třeba, aby byla přeměna zapsána do obchodního rejstříku (§ 59 ZoPř).

            Návrh na zápis změny právní formy Společnosti do obchodního rejstříku lze podat nejdříve po uplynutí lhůty, v níž mohou společníci, kteří hlasovali proti změně právní formy Společnosti, ze Společnosti vystoupit.

            Byla-li tedy změna právní formy Společnosti schválena na valné hromadě, lze podat návrh na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku bezprostředně po schválení změny, jestliže:

a)     na valné hromadě byli přítomní všichni společníci a všichni hlasovali pro změnu právní formy, nebo

b)    na valné hromadě byli přítomní všichni společníci, z nichž někteří hlasovali proti změně právní formy a současně oznámili vystoupení ze Společnosti či se tohoto práva předem vzdali podle § 7 písm. g) ZoPř, nebo

c)     na valné hromadě nebyli přítomní všichni společníci, přičemž ti, kteří hlasovali proti změně právní formy, současně oznámili vystoupení ze Společnosti či se tohoto práva předem vzdali podle § 7 písm. g) ZoPř a ti, kteří na valné hromadě nebyli přítomni, se práva na vystoupení ze Společnosti předem vzdali podle § 7 písm. g) ZoPř.

V opačném případě lze podat návrh na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku až po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy byla změna právní formy Společnosti schválena valnou hromadou, případně poté, co všichni společníci, kteří nebyli na valné hromadě přítomni, vysloví se změnou právní formy Společnosti dodatečný souhlas podle § 18 odst. 1 ZoPř, nebo poté, co se všichni společníci, kteří nehlasovali pro změnu právní formy, práva na vystoupení ze Společnosti vzdají podle § 7 písm. g) ZoPř.

Pokud bylo o změně právní formy rozhodováno mimo valnou hromadu, lze podat návrh na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku bezprostředně po přijetí takového rozhodnutí, jestliže:

a)     všichni společníci hlasovali pro změnu právní formy, nebo

b)    všichni nesouhlasící společníci vypověděli účast na Společnosti již v oznámení o nesouhlasu se změnou právní formy či se práva na vystoupení ze Společnosti předem vzdali podle § 7 písm. g) ZoPř.

V opačném případě lze podat návrh na zápis do obchodního rejstříku až po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo poslednímu ze společníků, který hlasoval proti změně právní formy, doručeno oznámení o přijetí rozhodnutí o změně právní formy, případně poté, co se všichni společníci, kteří nehlasovali pro změnu právní formy, práva na vystoupení ze Společnosti vzdají podle § 7 písm. g) ZoPř.

Návrh na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku lze adresovat rejstříkovému soudu podle § 78 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZoVŘ“), nicméně vzhledem k tomu, že zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu, je možné, aby notář, který pořídil notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o přeměně, provedl přímý zápis změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud jsou zároveň splněny tyto podmínky:

a)    podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním Společnosti, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou Společnost nebo její orgán povinny,

b)    notáři byly předloženy všechny listiny, které jsou vyžadovány pro zápis do veřejného rejstříku (§ 108 ZoVŘ).

Pokud v notářském zápisu vyjádření notáře ad a) výše chybí či pokud je zde uvedeno, že některá z povinných formalit či právních jednání nebyly splněny či nejsou v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním Společnosti, nelze na základě takového notářského zápisu přímý zápis notářem provést; to však nebrání Společnosti, aby podala návrh na zápis změny právní formy u rejstříkového soudu. Je pak na rejstříkovém soudu, aby provedl přezkum a na základě výsledků řízení ve věci rozhodl.[13]

Mezi Listiny ad b) výše, které je třeba notáři pro přímý zápis předložit, patří mimo dokumenty, o kterých jsem se zmiňoval v tomto článku, rovněž potvrzení rejstříkového soudu, že proti Společnosti není vedeno trestní stíhání, resp. že o této skutečnosti nebyl rejstříkový soud orgány činnými v trestním řízení vyrozuměn podle § 30 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZoTOPO“), a že Společnost nevykonává trest uložený podle ZoTOPO.

Je-li proti Společnosti vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle ZoTOPO, musí navrhovatel při návrhu na zápis změny právní formy Společnosti doložit souhlas soudu činného v rozhodném trestním řízení s povolením přeměny Společnosti (§ 16 ZoVŘ).

Závěrem pak je třeba zmínit, že ke dni předcházejícímu dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku je Společnost povinna sestavit mezitímní účetní závěrku, která musí být, stejně jako v případě mezitímní účetní závěrky sestavené ke dni vyhotovení Projektu, ověřena auditorem pouze tehdy, stanoví-li tak zvláštní právní předpis (§ 20 ZoÚ).