Letošní první září nebylo významné pouze pro žáky základních a středních škol, kterým začal školní rok. Jednalo se rovněž o první den, kdy bylo opětovně možné podávat věřitelské insolvenční návrhy a dlužníkům skončila možnost podat návrh na vyhlášení mimořádného moratoria, což v dubnu umožnil zákon č. 191/2020 Sb. (tzv. Lex Covid Justice). Mohl by následky událostí souvisejících s epidemií koronaviru pomoci zmírnit nový nástroj zamýšlený evropskou směrnicí?
Vzhledem k aktuální ekonomické situaci je očekáván vysoký počet návrhů na zahájení insolvence a vytížení insolvenčních soudů. Mimořádné moratorium mělo podnikatelům poskytnout prostor překonat hrozící úpadek tím, že zabrání rozhodnutí o úpadku, ochrání je před provedením exekucí a zachová nezbytné smlouvy o dodávkách zboží a služeb. Bohužel často spíše než k vyřešení problému mezi dlužníkem a věřiteli vedlo pouze k jeho oddálení. U dlužníků, kterým se nepodařilo dohodnout se se svými věřiteli v průběhu letních měsíců, se šance na pozdější dohodu časem zmenšuje, protože finanční problémy zpravidla neubývají, ale narůstají.
Nejlepší cestou pro podnikatele je řešit své problémy aktivně a informovaně. Recentní opatření sice byla převážně ochranného charakteru, avšak nemohou trvat věčně. Této situaci by mohl pomoci připravovaný institut preventivní restrukturalizace, který by měl být jedním z výsledků transpozice směrnice 2019/1023 o restrukturalizaci a insolvenci.1 Směrnice upravuje širší oblast insolvenčního práva, avšak s nastavením zcela nové právní úpravy preventivní restrukturalizace jsou spojeny největší změny.
Účel a průběh restrukturalizace:
V čem tedy spočívá smysl preventivní restrukturalizace? Jedná se o mimoinsolvenční nástroj pro podnikatele, kteří mají finanční problémy, ale jejichž podnik je stále životaschopný. Podnikatel by měl nejprve zahájit vyjednávání s věřiteli (dotčenými stranami) a poté jim v relativně krátké lhůtě předložit projekt restrukturalizace, ve kterém by alespoň v hrubých rysech popsal další fungování svého závodu.
Restrukturalizační plán by měl podnik přijmout v době před stavem úpadku (nejpozději v době hrozícího úpadku dle ustanovení § 3 odst. 5 IZ ).2 Tento bude následně podroben schvalování ze strany věřitelů a bude obsahovat zpravidla ekonomický výhled dalšího fungování společnosti a základní parametry zamýšlené restrukturalizace. Nad tím, že je plán skutečně dodržován, by měl dohlížet restrukturalizační poradce či správce. U konsensuálních scénářů však nebude ustanovení těchto externích odborníků zákonem vyžadováno.
Potvrzeny soudem budou muset být pouze ty restrukturalizační plány, s nimiž procesně relevantním způsobem nesouhlasí dotčené strany, nebo kterými dochází byť i k částečnému prominutí dluhů. Obecně vzato totiž platí, že čím větší ingerence soudu (přes nevůli věřitelů), tím menší šance na budoucí životaschopnost podniku.
Ani dnes nikdo nikomu nebrání, aby řešil své problémy vyjednáváním s věřiteli (formou prostředků jako jsou odklad splátek či vstup nového investora za určitých podmínek). Problémem je, že vzhledem k nezakotvení v zákoně často dochází ke zvýhodňování „silnějších“ věřitelů, či jakýkoli věřitel může proces napadnout a celý jej zbrzdit.
Restrukturalizace vs. reorganizace:
Třemi způsoby řešení úpadku, které náš právní řád v současnosti nabízí, jsou oddlužení, konkurz a reorganizace. Restrukturalizace má nejblíže k poslední jmenované. Reorganizace je sanační způsob řešení úpadku, zpravidla dlužníka-podnikatele s obratem nad 50 mil. ročně, případně s počtem zaměstnanců v pracovním poměru nad 50. Oproti tomu preventivní restrukturalizace cílí primárně na malé a střední podnikatele.
Restrukturalizace by se také měla na rozdíl od insolvenčního řízení vyznačovat menší mírou formálnosti, určitou „procesní lehkostí.“ Nevyžadovala by formální zahájení řízení u soudu, avšak dostačovalo by faktické vymezení okruhu dotčených stran podnikatelem a zahájení vyjednávání s nimi. To by z ní mělo udělat institut využívaný šířeji a častěji než reorganizace, jež se vyskytují stále velmi ojediněle – počet soudy schválených reorganizačních plánů se ročně pohybuje v jednotkách či desítkách případů (od účinnosti insolvenčního zákona r. 2008 do r. 2019 jich bylo nejvíce povoleno v roce 2016, a to pouze 26).3
Preventivní restrukturalizaci se nejvíce blíží tzv. předbalená reorganizace (též předjednaná, předschválená či pre-packed reorganizace) dle ustanovení § 148 odst. 2 IZ. Jedná se o formu řešení, kdy se podnikatel (dlužník) domluví s určitou částí věřitelů a na základě dohody s nimi společně s insolvenčním návrhem předloží předpřipravený reorganizační plán. Tento postup je pozitivním signálem pro všechny dlužníkovy věřitele. Navíc se pro něj nepoužijí omezení ve formě minimálního ročního úhrnu čistého obratu jako u standardní reorganizace.
Preventivní restrukturalizace tak stojí na pomezí reorganizace a čistě neformálního vyjednávání. Od reorganizace se odlišuje hlavně tím, že je mimosoudního charakteru, a její zakotvení v zákoně má poskytnout ochranné prvky, které brání zneužití postavení silnějšími stranami a umožňují spravedlivější přístup.
Nástroje včasného varování:
V dosavadní praxi se úskalí ukázalo v tom, že vedení společnosti si nutnost něco řešit uvědomí příliš pozdě. Návrhy na standardní či předschválenou reorganizaci tudíž přichází v době, kdy již není možné nejen zajistit budoucí fungování upadnuvšího dlužníka, ale zejména zajistit vyšší míru uspokojení jeho věřitelů než v případě konkurzu, tudíž nemají motivaci s dlužníkem vyjednávat.
Na to uvedená směrnice rovněž pamatuje, když mimo preventivní restrukturalizace zakotvuje rovněž tzv. nástroje včasného varování, jež by měly podnikatelům pomoci identifikovat hrozící úpadek. Zmiňované malé a střední podniky nemají zdroje ani odborníky, které by jim umožňovaly včas vyhodnotit své finanční obtíže. Česká právní úprava je v souladu se směrnicí nabídne, avšak konkrétní podoba ještě není vypracována. Nástroje včasného varování by měly být průběžně využitelným testem pro jakékoliv podniky a přimět je učinit potřebné kroky pro prevenci krize daného podniku, např. zahájit vyjednávání s věřiteli a navrhnout účinná opatření.
Způsob transpozice:
Existují dvě možnosti implementace preventivní restrukturalizace, a to novela insolvenčního zákona, či vytvoření a přijetí zcela nové normy. Dle současných plánů právní úprava preventivní restrukturalizace nebude včleněna do insolvenčního zákona, ale má být obsažena v samostatném zákoně. Důvody pro toto rozhodnutí jsou převážně psychologického rázu – restrukturalizace nemá být jedním ze způsobů řešení úpadku a je důležité toto znatelně odlišit.
S tím souvisí též její neveřejnost – cílem je maximální omezení dopadů negativní publicity. Zveřejnění finančních problémů společnosti by dle některých názorů mohlo vést k narušení důvěry trhu v danou společnost. Pro účely restrukturalizací nebude využíván stávající insolvenční rejstřík, ve kterém je zveřejněn celý spis a veškeré údaje o hospodaření podnikatele, jako vhodnější se jeví zavedení nového samostatného restrukturalizačního rejstříku. Jeho účelem by byla univerzální ochrana podnikatele před vymáháním pohledávek všech věřitelů.
Závěrem je nutno podotknout, že vzhledem k tomu, že ještě není vypracován konkrétní návrh novely, v problematice restrukturalizace, úpravy oddlužení či nástrojů včasného varování se často pohybujeme v abstraktní rovině, kdy jsou jasné cíle, ale v úvahu stále přichází více možností konkrétní implementace. Od června 2019 působí při Ministerstvu spravedlnosti expertní pracovní skupina (jejímiž členy vedle zástupců ministerstva také přední čeští odborníci na oblast insolvenčního práva a restrukturalizace) diskutující věcná řešení transpozice, jejíž setkání probíhají zhruba v intervalu každých šesti týdnů.
Uvedené instituty by měly být včleněny do českého právního řádu do 17. 7. 2021, kdy uplyne základní transpoziční lhůta směrnice. Dle poslední zprávy Ministerstva spravedlnosti ČR (odbor legislativní) z 19. 2. 2020 měl být návrh transpozičního předpisu předložen pracovním orgánům vlády v červenci 2020, tento termín se však nepodařilo dodržet. Dle vyjádření člena expertní pracovní skupiny při Ministerstvu spravedlnosti v ní poslední měsíc probíhají intenzivní jednání s tím, že návrh zákona by měl jít do připomínkového řízení v průběhu tohoto kalendářního roku.4
Otázkou je, zda většina podnikatelů malého či středního měřítka, kteří by jinak v souvislosti s pandemií byli ohroženi insolvencí, splňuje podmínku životaschopnosti (tzv. going concern), tedy jsou schopny po určitých opatřeních splnit své finanční závazky. Čím dříve bude transpoziční právní úprava přijata, tím vyšší procento podniků bude možné zachránit. Je škoda, že dosud není vypracována, ve světle nového typu krize je totiž dle názorů odborníků restrukturalizací třeba více než kdy dříve.
Autor: Alena Fikejzová
Foto: Unsplash
1 Směrnice EP a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132
2 Zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon
3 Reorganizace v České republice: v období od 1.1.2016 do 30.4.2019 [online]. Surveilligence, 2019 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://www.surveilligence.com/content/3-vzdelavacie-centrum/4-aktuality/20190522-rerganizace-v-cr-2016-2019/reorganizace-2016-2019-by-surveilligence_s.pdf
4 Rozhovor s Petrem Sprinzem. EPRAVO.CZ [online]. 8.9.2020 [cit. 2020-09-24]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozhovor-s-petrem-sprinzem-111833.html
Zdroje:
- HEJNÁ, Veronika. Advokát Petr Sprinz: Preventivní restrukturalizace má zadluženým podnikatelům nabídnout jiné řešení, než insolvenci. Česká justice [online]. 14.3.2020 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2020/03/advokat-petr-sprinz-preventivni-restrukturalizace-ma-zadluzenym-podnikatelum-nabidnout-jine-reseni-nez-insolvenci/
- HEJNÁ, Veronika. Insolvenční správce Louda: Preventivních restrukturalizací bude v důsledku koronavirové krize třeba. Ekonomický deník [online]. 17.5.2020 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://ekonomickydenik.cz/32673-2/
- MLÍKOVSKÝ, Pavel a Jakub ZUBÁŇ. Předschválená reorganizace. EPRAVO.CZ [online]. 4.11.2015 [cit. 2020-09-24]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/predschvalena-reorganizace-99476.html
- RICHTER, Tomáš. Harmonizační fake news?: Poznámky k návrhu evropské směrnice o restrukturalizačních rámcích [online]. 2018 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://www.cliffordchance.com/content/dam/cliffordchance/PDFDocuments/clien-briefing-n%C3%A1vrh-evropsk%C3%A9-sm%C4%9Brnice-o-restrukturaliza%C4%8Dn%C3%ADch-r%C3%A1mc%C3%ADch-(cz).pdf
- Rozhovor s Petrem Sprinzem. EPRAVO.CZ [online]. 8.9.2020 [cit. 2020-09-24]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/rozhovor-s-petrem-sprinzem-111833.html
- ŘEPKA, Vladimír. Dopady tzv. lex covid justice do insolvencí [online]. 24.4.2020 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://www.justice.cz/web/msp/tiskove-zpravy?clanek=lex-covid-justice-prinasi-zasadni-ulevy-podnikatelum-a-spotrebitelum
- Shrnutí dílčích výstupů expertní pracovní skupiny k transpozici směrnice 2019/1023 o restrukturalizaci a insolvenci [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, odbor legislativní, 19.2.2020 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://justice.cz/documents/12681/2158815/MSp+-+Shrnut%C3%AD+EPS+k+preventivn%C3%AD+restrukturalizaci_%C3%BAnor_2020_fin.pdf/fcd7f78a-0c82-4f86-812f-656103148972
- SIGMUND, Adam. Nová Směrnice o restrukturalizaci a insolvenci a čeští insolvenční správci [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: https://www.justice.cz/documents/15689/2151873/Adam+Sigmund_Nov%C3%A1+Sm%C4%9Brnice+o+restrukturalizaci+a+insolvenci.pdf/b76b739f-9a62-4845-bc37-195429151d04