S advokátní koncipientkou Michaelou Prodělalovou jsem se setkala na jedné mezinárodní konferenci, která se konala pod záštitou České advokátní komory. Účastnili se jí právníci, koncipienti a advokáti ze Spojených států i Evropy. Hodně se seznamovalo, debatovalo a diskutovalo – například byly probírány kariérní příležitosti pro studenty právnických fakult a advokátní koncipienty v oblasti mezinárodního práva. A tak mě napadlo se s Míšou ještě jednou sejít a zprostředkovat vám osobní zkušenost „jednoho konkrétního koncipienta“ s prací v zahraničí i v české advokátní kanceláři.
Míšo, proč jste se zmíněné mezinárodní konference zúčastnila a můžete nějak shrnout její přínos?
V rámci mého působení v advokátní kanceláři Felix a spol. se i koncipienti pravidelně účastní konferencí nejen doma ale i v zahraničí. Tohle byla jedna z nich. Na konferenci jsem se těšila, možnost získání kontaktů je lákavé…
Vaše kancelář vysílá své koncipienty často na konference?
No ano, je fajn že v rámci své praxe vám kancelář dává možnost získat stáž v zahraničí, nebo vás do ciziny vysílá na konference a setkání v rámci partnerských sítí. Vy se pak na oplátku budete do takové kanceláře zase ráda vracet. Je to taková investice do lidí v dlouhodobém horizontu, a to se vidí málokde. Před pandemií coronaviru byl jeden můj kolega z kanceláře na Kypru, kolegyně v Bruselu, dva kolegové v Itálii …
A přínos této konkrétní konference?
Hlavním tématem bylo srovnání pravidel České advokátní komory a pravidel advokátních komor ze zahraničí, a také srovnání přístupů jednotlivých zemí k mezinárodnímu právu.
Konference přinesla řadu zajímavých námětů a otázek. Potvrdilo se mi, že poznání zahraniční právní regulace, jejich vzájemné sbližování a porozumění jednotlivým právním řádům, může přinést do budoucna potřebnou inspiraci, řešení nastalých právních problémů, ale zejména pozitivní ponaučení v jejich rámci.
Navážu na Vaši zmínku o porozumění jednotlivým právním řádům a inspiraci…. Přes dva roky jste žila na Novém Zélandu a Vaše právní praxe u ACLC - Auckland Community Law Centre Vám asi v tomto směru hodně přinesla….
Ano, byla to obrovská zkušenost. Tato organizace slouží zejména těm, kteří by si právní pomoc nemohou dovolit, zaměřuje se na poskytování právních služeb sociálně slabším, cizincům, obětem domácího násilí… Je tedy zřejmé, že se jedná převážně o rodinné, pracovní a cizinecké právo. Já osobně jsem se věnovala převážně cizinecké problematice a každý týden jsem spolu s cizineckým poradcem vedla tzv. imigrační kliniku. Porozumět tamnímu právnímu řádu není nemožné, ale chce to čas. Systematika zákonů je podobná, je ale třeba pamatovat na to, že je to země kde platí common law, že na soudech mají porotu apod...
A co ta inspirace?
Inspiroval mě tam asi nejvíce zdvořilý přístup lidí k sobě navzájem, a to ať už v bance, na úřadě, nebo k přírodě, či k národnostním menšinám…
Jak se na Novém Zélandu žije a pracuje studentům práv? Můžete to nějak porovnat?
Na rozdíl od České republiky se na Zélandu za terciární vzdělání platí. Je sice pravdou, že je zde možnost takzvané student Loan (studentské půjčky), ta je ale poměrně nákladná, a i studenti z dobře situovaných rodin si ke škole zcela standardně přivydělávají. Je tedy pochopitelné a celkem běžné, že mnoho studentů na VŠ nejde vůbec nebo ji přeruší třeba za účelem založení rodiny. Tlak na získání vysokoškolského titulu je mnohem menší než u nás, což rozhodně vnímám jako pozitivní. Na Zélandu také žije a pracuje mnoho zahraničních studentů zejména z okolních ostrovů v Jižním Pacifiku a Jihovýchodní Asie. Těm zákon na studentské vízum umožňuje pracovat pouze 20 h týdně.
Míšo, vím že jste také několik let působila v Londýně, jaký máte názor na anglosaský právní řád a co přínosného byste aplikovala do toho českého?
To, co bych aplikovala, se netýká ani tak právního řádu, jako chodu státní správy a úřadů obecně. To z mé zkušenosti zrovna v UK funguje skvěle. Webové stránky úřadů jsou propojené, jednoduché a dávají smysl, dodnes některé využívám. Většina věcí se dá vyhledat a platformy jsou přehledné, uživatelsky přátelské.
Věřím, že zahraniční stáže Vám dodaly opravdu velký rozhled. Proč jste se rozhodla vrátit do Čech a nezůstat v zahraničí? Měla jste k tomu pouze soukromé důvody, nebo byly důvodem i odlišnosti v právním světě dané země?
Odjet do zahraničí bylo něco, co jsem vždy chtěla, ale taky jsem se vždy chtěla vrátit. Vlastně jsem zpočátku ani nepočítala s tím, že budu pryč tak strašně dlouho :) (cca 3 roky). Chtěla jsem ale dělat praxi v ČR a věděla jsem, že když nezačnu co nejdříve, bude to pak složitější.
V současnosti vykonáváte právní praxi v advokátní kanceláři Felix a spol. na pozici advokátní koncipientky. Prozradíte, proč jste si vybrala zrovna tuto kancelář a jakými oblastmi se zabýváte?
Na rozdíl od jiných kanceláři, u Felix a spol. se skutečně jedná o generální praxi, bez které se u advokátních zkoušek nedá obejít. Já osobně si cením práce v cizím jazyce, většinou pak v obchodním právu a právu duševního vlastnictví, protože to jsou oblasti, kterým se v budoucnu chci věnovat. Nejvíc se mi ale líbí, že si navzájem vycházíme vstříc a advokáti se snaží přidělovat práci často i podle toho, co kterého koncipienta baví a podle toho, jak se chce v budoucnu profilovat.
V souvislosti s praxí, kterou momentálně vykonáváte, v čem vidíte přínos studia a co Vám daly zahraniční stáže?
Fakulta mi dala dobrý teoretický základ a schopnost vnímat věci v souvislostech. V zahraničí jsem se pak naučila samostatnosti a zlepšila se v jazyce, což teď zpětně cením asi nejvíc. Jak už jsem zmínila, často nyní pracuji v angličtině nebo s anglickými dokumenty, jazyk v práci využívám, a to je pro mě důležité.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Rozhodně nesedím celý den u počítače, jak si někdo může práci koncipienta představovat. Často chodím k soudu, účastním se jednání s klienty, s kolegy konzultujeme právní kauzy s cílem najít pro klienta co nejlepší řešení. V pátek dopoledne mám v rámci práce osobní lekci právní angličtiny s rodilým mluvčím. Než začala pandemie, účastnila jsem se právě různých odborných školení a konferencí včetně těch zahraničních. Felix a spol. je členem jedné evropské a dvou celosvětových advokátních sítí, takže nabídka byla vždy zajímavá. Práci končím podle situace, standardně kolem šesté a utíkám většinou za sportem.
Pracujete v týmu, nebo spíše samostatně a jak často se dostanete k soudu?
Pracujeme zpravidla v týmu nejméně dvou právníků. Na kauze vždy pracuje senior advokát s dalším (většinou juniorním) advokátem nebo koncipientem. Komunikujeme, rozebíráme, každý pracuje na dílčích úkolech tak, aby byla práce co nejdříve a precizně odvedena. K soudu chodím poměrně často, pravidelně také chodím na náslech s některým ze seniorních advokátů podívat se na zajímavý případ.
Na závěr – jaká jste, nebo jaká chcete být, abyste byla úspěšná koncipientka aspirující na pozici advokáta?
Je dobré být zvídavý, studijní typ, který se nebojí zeptat, pohotový a nadšený pro právo. Já jsem myslím hodně empatická, to je velké plus především v komunikaci s klienty. Z vlastní zkušenosti vím, že je důležité se co nejdříve profilovat a najít si obor práva, který vás baví a zaměříte se na něj. V návaznosti na to lze pak promyšleně volit stáže a i kancelář, kde budete vykonávat praxi, to ovlivní vaše praktické zkušenosti. Já hledala kancelář, kde budu v denním styku s advokáty, od kterých načerpám zkušenosti, a to se mi plní.
Autor: Ing. Michaela Ulrychová
Fotografie: Ing. Michaela Ulrychová
Advokátní kancelář Felix a spol. je partnerem Moot Courtů Spolku českých právníků Všehrd