„Máme jasně nastavená pravidla a pokud je kdokoli poruší, nehledě na to, jestli je vysoce postaveným politikem jako například prezidentem nebo kdokoli jiným, zasáhneme a budeme je vynucovat bez ohledu na to, kdo jste.“ Vyjádření Marka Zuckerberga, zakladatele a výkonného ředitele Facebooku, z května roku 2020 v pořadu stanice FOX News, se ve světle nedávné reportáže deníku Wall Street Journal ukazuje jako nepravdivé.
Tým reportérů zmíněného amerického deníku v druhé polovině září roku 2021 přišel s analýzou interních dokumentů Facebooku. Tyto dokumenty obsahují mimo jiné i interní zprávy Facebooku, které byly zjevně určené vedení společnosti. Dokumenty neodhalují jen nerovné vymáhání tzv. zásad komunity, ale i například skutečnost, že společnost si je vědoma destruktivního vlivu sociální sítě Instagram na psychické zdraví především náctiletých dívek.
Facebook je sociální síť, kterou používá 2,85 miliardy uživatelů, tedy prakticky třetina populace naší planety. Je zároveň komunikační platformou, na které se vyjádření vysoce postavených politiků objevují dříve než na tiskových konferencích, živnou půdou marketérů všeho druhu, ale i diskusním fórem, její definice je tak velice široká. Ve společnosti zaznívá, že Facebook je pro straší, mladí se přesunuli na jiné sociální sítě jako Instagram nebo Tik Tok. Přesto ale Facebook není tak úplně mrtvý, stále je i pro mladší ročníky populární platformou pro studijní, pracovní nebo zájmové skupiny. Společnost Facebook, Inc. navíc vlastní Instagram, další sociální síť s necelou miliardou uživatelů.
Na obou sociálních sítích platí velmi podobné takzvané zásady komunity, tedy pravidla pro uživatele sociálních sítí. Na první pohled se tváří jako praktický nástroj, mají uživatele chránit např. před šikanózním obsahem. Stále však sílí kritika, že kontrolní mechanismy Facebooku nefungují, a to buď proto, že Facebook bezdůvodně cenzuruje některé své uživatele, aniž by k tomu měl důvod, anebo že naopak dává volný průchod příspěvkům, které jsou daleko za hranou zásad komunity. Druhý z těchto problémů získal zcela nový rozměr díky investigativní sérii článků s názvem „Facebook files“ vydaných deníkem Wall Street Journal.
Podle interních dokumentů Facebooku, které tvoří podklad pro zmíněnou sérii článků, začala společnost s nerovným přístupem k uživatelům relativně nevinně. Například v roce 2014 byl automaticky smazán instagramový účet zpěvačky Rihanny poté, co na síti zveřejnila fotku z titulní strany francouzského časopisu Lui, na které měla odhalené bradavky. Přesto, že snímek sdílela známá osobnost, přišla tvrdá sankce za porušení zásad komunity. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a po vlně kritiky došlo k obnově Rihannina účtu. Aby Facebook předešel obdobným incidentům, přišel s mechanismem tzv. „shieldingu“. V praxi šlo o zvláštní ochranu vysoce postavených celebrit, politiků, sportovců a dalších před automatickými sankcemi. Před tím, než byl jimi sdílený obsah smazán, zpravidla osobnostem běžela lhůta, po kterou mohly svůj příspěvek samy smazat dobrovolně a vyhnout se tak jinak běžné sankci.
S postupem času Facebook program „shileding“ revidoval a zároveň začal používat „korektnější“ označení fakticky rozdílného přístupu - „cross check“ nebo „XCheck“. Cross check však nebyl stoprocentní, chybovost se měla pohybovat kolem 10 % případů.
Ze všech okolností vyplývá, že se Facebook s tímto gordickým uzlem vypořádal tak, že u části uživatelů upustil od „dohledu“ úplně. Tak vznikl tzv. „white list“, seznam osob a facebookových profilů, na které se pravidla nevztahují. Zaměstnanci Facebooku měli oprávnění přidat do programu prakticky kohokoli. Ve společnosti působilo údajně až 45 týmu zaměstnanců, kteří měli oprávnění tvořit vlastní seznamy. Na white list se dostali nejmocnější lidé světa, američtí senátoři jako Elisabeth Warren, sám Mark Zuckerberg, zvířecí influenceři jako pes Dough the Pug nebo příbuzní zaměstnanců. Na privilegovaném seznam XChecku se v roce 2020 sešlo na 5,8 milionů facebookových účtů. Pokud jste se navíc dostali na white list, nepodléhal váš obsah téměř žádné nebo jen snížené kontrole, zejména automatickým sankcím, jako je např. pozastavení či smazání účtu a mazání závadného obsahu.
Facebooku se dvojí metr začal vymykat z rukou v roce 2019, když světoznámý fotbalista Neymar sdílel tzv. „revenge porn“. Neymar zveřejnil video, kde fanouškům ukazoval nahé fotografie ženy, která ho obvinila ze sexuálního zneužití. Fotky mu poslala v rámci soukromé konverzace dobrovolně. Neymar však jejich zveřejněním zásadně porušil zásady komunity, která šíření takového obsahu důrazně zakazují. Pro běžného uživatele Facebooku by takové porušení pravidel znamenalo téměř jisté smazání příspěvku a zablokování účtu. Populárnímu fotbalistovi však účet zablokován nebyl a video stihlo za několik desítek hodin vidět zhruba 56 miliónů uživatelů, než se podařilo zaměstnancům Facebooku video stáhnout. Zaměstnanci se pokoušeli smazat video dříve, k takovému kroku však neměli kvůli white listu oprávnění a smazání trvalo dalších 24 h. Video byla na sociální síti sdíleno více než 6000krát.
Z dat Facebooku vyplývá, že obsah, který tvoří účty zahrnuté do programu XCheck, a který by v případě běžného uživatele byl nekompromisně smazán, přinesl Facebooku v roce 2019 16.4 miliard zhlédnutí před jejich smazáním. Obchodní model Facebooku je přitom na zobrazování obsahu postaven. Službou, kterou Facebook nabízí svým obchodním partnerům, je cílené zobrazování obsahu uživatelům, kteří o něj projeví zájem. I pokud by placená propagace nebyla do programu XCheck zahrnuta, posilují osobnosti chráněné XCheckem postavení Facebooku jakožto dominantní sociální sítě a tím i jeho komerční postavení.
Podle zjištění WSJ mohl mít XCheck rovněž vliv na výsledky některých voleb, a to zejména na místní a státní úrovni. Někteří kandidáti totiž získali výhodu nad svými oponenty, protože jimi sdílený obsah nepodléhal dohledu. Toto představuje riziko na obou stranách. Algoritmus mohl nezávadný obsah neprivilegovaných kandidátů mazat jako závadný, aniž by k tomu existoval důvod. Zároveň mohlo docházet ke sdílení závadného obsahu kandidáty, kteří na seznamu XCheck byli.
Dle dokumentů, které mají reportéři k dispozici, si je společnost vědoma, že popsané praktiky jsou veřejně obtížně obhajitelné a představují potenciálně právní rizika.
Společnost Facebook dne 18. září 2021 vydala poměrně strohé vyjádření, že zjištění Wall Street Journal jsou zavádějící, neúplná a neuvádí celý kontext věcí, zároveň slíbila „nápady na zlepšení“: „Wall Street Journal se zaměřil na některé z nejtěžších problémů, se kterými se jako společnost potýkáme… Jedná se o závažné a složité problémy a je pro naprosto legitimní, abychom nesli odpovědnost za to, jak se s nimi vypořádáváme. Tyto zprávy však obsahovaly záměrné zavádějící informace o našich záměrech…“ Facebook ale přímo nezpochybnil autenticitu uniklých dokumentů a jak je citováno výše, přiznal, že se s problémy potýká.
S ohledem na roli, jakou sociální sítě hrají v běžném životě svých uživatelů, není žádným překvapením, že téma výkladu a uplatňování pravidel komunity je předmětem vášnivých debat, kontroverzí, ale i sporů. „Poměrně zásadním problémem je naprostá neprůhlednost pravidel Facebooku, tedy vlastně smlouvy, kterou má (Facebook) s uživatelem a tím pádem i naprostá nerovnováha vztahu uživatele a poskytovatele služby, která je vše, jen ne zdarma. Facebook má prokazatelně nějaká tajná pravidla, podle kterých některé zvýhodňuje a jiné naopak penalizuje a maže. Nikde ve smlouvě se nedočteme, že nesmíme sdílet fotky Churchilla, ale nesmíme. Tedy někdo nesmí a někdo může, někdo kupříkladu může sdílet bez postihu i tzv. „revenge porn“. Pravidla se navíc mění a uplatňují retroaktivně. Postih může přijít za roky starý tehdy zcela normální příspěvek. A jako bonus se nelze odvolat. Systém odvolání, který byl už dřív naprostá fraška, teď vůbec nefunguje „protože covid“.“ uvedl pro časopis Viktorin Daniel Vávra, spoluzakladatel a předseda správní rady Společnosti pro obranu svobody projevu, neziskové organizace, která se problematikou svobody projevu na sociálních sítích zabývá.
21. září 2021 Wall Street Journal informuje, že orgán společnosti, tzv. Dozorčí rada (Oversight Board), se bude systémem XChecku a praktikami spojenými s white listem zabývat. Společnost prý dříve radu informovala, že dvojí metr používá jen „v malém množství případů“. Již v minulosti rada požadovala vysvětlení, jak systém (ne)kontroly funguje a podle jakých kritérií jsou na list privilegovaných účty přidávány. V říjnu bychom se mohli dočkat čtvrtletní zprávy o transparentnosti (quarterly transparency report), ve která by rada měla zveřejnit detaily, které se od společnosti dozvěděla. Celá kauza Facebook files je tak pravděpodobně teprve na začátku a další vývoj můžeme čekat v následujících týdnech. 30. září 2021 vyslechla rada jednoho z vysoce postavených zástupců Facebooku, a to ohledně problému vlivu Instagramu na psychické zdraví náctiletých.
Přesto, že na spekulace o dopadu celé kauzy Facebook files je ještě brzy, již nyní je jasné, že celá kauza může mít dopad na kritéria, podle kterých je určován přípustný obsah na sociálních sítích a také na to, jak budou vymáhány zásady komunity.
Informace obsažené v článku jsou aktuální k 28. září 2021.
Odkazované zdroje mohou zahrnovat placený obsah deníku Wall street journal. Pro více informací o kauze Facebook files doporučujeme podcast „The Journal.“ z ko-produkce The Wall street Journal a Gimlet, epizodu ze dne 13. září 2021 a následující.
Disclaimer: Spolek českých právníků Všehrd využívá placených služeb společnosti Facebook k šíření povědomí o obsahu svého Facebookového profilu.